Kolik potřebuje dítě hraček aneb jak vybrat tu správnou?

Již jsme si povídali o tom, jak se děťátko vyvíjí, co by mělo v určitém období zvládat, jak pracuje s ručičkami. Jak si ale s úplně malými dětmi hrát, jak je rozvíjet? Spousta hraček je prodávána s nápisem vhodné od narození. Je tomu opravdu tak? Které hračky pořídit? Vnímá novorozené dítě, že mu nabízíme hračku? Potřebuje jich miminko opravdu moc? Anebo i zde platí, že méně je někdy více?                                  

                                                                                                 obr. 1 dřevěné hračky pro děti

Ještě než se miminko narodí, již nadšeně pořizujeme výbavičku, přemýšlíme, aby nám nic nechybělo, abychom na něco nezapomněli. Chceme pro toho svého drobečka přece to nejlepší. Netěší se jenom samotní rodiče, ale i okolí, každý chce tomu malému něco při první návštěvě přinést :-). Přemýšleli jste však někdy, jak to všechno působí na samotné dítě? Nejsou v dnešní době děti z té spousty hraček přestimulované?

Když se miminko narodí, jeho úkolem je zvládnutí poporodní adaptace na prostředí mimo tělo matky. Již jsme si říkali, že miminko zaujímá schoulenou pozici, končetiny jsou pokrčeny a přitaženy k tělu. Proto je naším hlavním úkolem nejprve děťátku zajistit prostředí, kde se bude cítit bezpečně a kde mu bude umožněno správně si odpočinout, vyspat se. Novorozené dítě dokáže zaujmout pouze krátký optický kontakt, hlasité zvuky děťátko lekají. Proto je v tomto období nejdůležitější přítomnost rodičů a s hračkami určitě ještě chvíli počkejte. Správné zvládnutí poporodní adaptace dítěti umožní další kvalitní vývoj. V postýlce může mít miminko svého muchláčka nebo usínáčka.

Okolo 4. – 6. týdne věku se miminku podaří krátce očima zafixovat obličej nebo hračku. Stačí když vyberete jednu nebo dvě. Vhodné jsou zpočátku jednoduché černobílé obrázky nebo leporelo, chrastítko (špendlík). Je však důležité nabízet hračku ze správné vzdálenosti (zhruba 30cm) od očí a ze správného místa (nad hrudníčkem), aby nedocházelo k záklonu hlavy. Nebo můžete hračku zavěsit na jednoduchou hrazdičku. V dnešní době už se nedoporučují hrazdičky se zkříženými oblouky, kde se zavěsí více hraček. Miminko neví, kam se dříve dívat a nesprávným zavěšením hraček navíc můžete provokovat záklon hlavičky. Pokud je miminko polohováno na bříško, hračku nabízejte v úrovni očí dítěte (pokud budete nabízet vysoko, dítě se bude muset zaklánět).                                                         

                                                                                                  obr. 2 hrazdička pro miminka

Pokud leží tříměsíční dítě pod hrazdičkou, sleduje i hračky v pohybu (závěsný kolotoč). Nabízené hračky by měly být lehké, dítě však již reaguje na jejich zvuk. Miminko se snaží do hraček máváním ručiček strefovat, nabízenou hračku ale ještě nedokáže uchopit. Za nejlepší hračku však považuje svoje ruce, které právě objevilo :-). Proto lze lehká chrastítka upevnit na zápěstí a dítě má o zábavu postaráno.

Ve 4 měsících dítě po nabízené hračce zvedá ručičky a zvedá při tom i nohy. Když hračku chytí, vkládá ji do úst a zkoumá ji. K výběru chrastítka je proto důležité přistupovat s rozmyslem. Mělo by být lehké a pro dítě snadno uchopitelné. Dítě při hře samozřejmě není jen na zádech, ale i na bříšku.

K hraní už i s takto malými dětmi můžeme využít například i overball nebo velký gymball. Je to hra rodiče s dítětem spojená s cvičením. Touto nenásilnou formou cvičení však krásně posílíte celé tělíčko miminka, pomůžete mu k aktivaci bříška.                                                           

                                                                                                                obr. 3 overball

Ve volných chvílích si s děťátkem pohodlně sedněte a prohlížejte si spolu knížku. Pozorujte obrázky a povídejte miminku, co vídíte.

Jak dítě roste, sílí a je šikovnější, můžete vyměnit lehká plastová chrastítka za dřevěná a ukázat tak dětským rukám a ústům další materiál k prozkoumání. Chrastítka bývají různě barevná, je však dobré, aby dítě poznalo, jako materiál, i přírodní dřevo. Dalším podnětem mohou být různé stimulační balónky, kde je v sadě několik různě barevných a tvarovaných míčků. Pokud dítěti nabízíte novou hračku, pěkně ji okomentujte, povídejte o ní, ukažte, co se s ní dá dělat. Zkrátka ji dítěti správně představte :-).                                                          

                                                                                             obr. 4 stimulační balónky a chrastítko

Okolo 7. měsíce dítě zvládne uchopit do každé ruky jednu hračku a v 8. měsíci těmito hračkami o sebe tluče. Na to jsou nejlepší různé balónky, kostky, kelímky, rolničky. Kostky a kelímky Vám pak krásně poslouží ke stavění a bourání komínů a věží. V tomto období také najdete spoustu hraček doma :-). Půjčujte svým dětem vařečky, misky, umělé lžičky, ukazujte jim věci z každodenního života. Ruce si tak mohou navnímat různé materiály, povrchy, tvary mnoha předmětů. Samozřejmě vždy dbáme na bezpečnost dítěte.

Když se děti naučí lézt, rády posouvají různé věci po podlaze, vozí autíčka. Lezoucí dítě ocení tunel k prolézání.

Okolo 10. měsíce dítě zkoumá hloubku prostoru. Poznáte to tím, že začne házet věci z výšky (vyhazuje věci z kočárku, hází lžičku na zem z jídelní židle). Toto lze trénovat házením různých předmětů do kbelíčku, existuje spoustu druhů vkládaček, nasazovaní kroužků na tyč a další. Oblíbenou hračkou dětí je pouštění autíček po dráze nebo posouvání kuliček v prstovém labyrintu. Nebojte se dětem půjčit do ruky pastelku, kreslící kuličku, prstové barvy a další. Dítě si dokáže udělat hračku i z obyčejné papírové krabice.                                        

S rozvojem ruky a ve spojitosti s vyzráváním úchopu, mají děti zájem o velmi drobné předměty. Fascinuje je sbírání drobečků. Toho můžete využít k hraní s např. s knoflíky, suchými těstovinami, hráškem, kamínky, které můžete přemísťovat z nádoby do nádoby, vkládat je do malého otvoru, přebírat je. Toto vše by ale mělo být pod dohledem dospělé osoby (z důvodu bezpečnosti).

Jak se dítě naučí chodit, získá ve svém pohybu jistotu, stává se z něj pohyblivý živel. Určitě je dobré mít doma míč (dítě do něj kope, hází, kutálí). Na rozvoj rovnováhy lze pořídit některou z balančních, nestabilních pomůcek nebo ortopedickou podlahu.                                                       

                                                                                                                    obr. 5 ortopedické podlahy MUFFIK

Už i malé děti mají rády houpavý pohyb, čímž se stále větší oblibě těší různé houpačky. Na delší procházce oceníte odrážedlo. Na spinkání vybereme plyšového kamaráda.                                                           

                                                                                                                  obr. 6 houpačka a balanční pomůcky

Jak sami jistě víte, v dnešní době, je všech různých hraček, pomůcek a potřeb pro děti nepřeberné množství. A děti jsou často přestimulované. Tímto článkem jsem Vám chtěla ukázat, že děťátku stačí jedna, dvě hračky. Pokud máte již své děti doma, určitě dobře víte, že dítě si udělá hračku z čehokoliv a nejlépe z něčeho úplně neočekávaného. Není třeba před narozením nakupovat hromady hraček. Určitě se Vám jich sejde spousta od známých. Pokud se již stane, že se hračky hromadí a někdy máte dokonce některou i 2x :-), není nic jednoduššího, než uklidit pár hraček do krabice a třeba za měsíc za dva je zase obměnit. Hračky, které by byly bez povšimnutí, si zase získají svoji oblibu. Hrajme si s dětmi, ukazujme a představujme jim hračky a vraťme se s nimi alespoň na chvíli do našich dětských let.

 

Tým Spokonožky :-)

foto zdroj: (fotoarchiv autorky)