Komunikace - víte, jak přispět kvalitnímu rozvoji?

Kvalitní komunikace v rodině je základní pro rozvoj kvalitní komunikace s dítětem i dětí samotných. Způsob, jakým komunikujeme s partnerem nejen mezi sebou, ale i dítětem samotným, ovlivňuje vývoj dítěte, jeho snahu spolupracovat s námi, napomáhá celkovému psychickému rozpoložení i prospívání. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak je důležitá komunikace s miminkem? A povídali jste si s miminkem, ještě když bylo v bříšku?
 obr.1 spící dítě
 
Jak dítě v děloze roste, vyvíjí se samozřejmě i jeho smysly. Sluch se rozvíjí v 5. měsíci těhotenství a dozrává v 7. měsíci těhotenství. Nejdříve slyší to, co se děje v těle matky, postupně však vnímá i zvuky z vnějšího prostředí. Zvyká si na matčin hlas, který ho následně dokáže uklidnit. A jak je spojena komunikace s miminkem ve vztahu k pohybu a rozvoji pohybových dovedností?
 
Již od narození, při každém pohybu, manipulaci, práci s miminkem bychom měli na dítě hovořit. Všechny úkony provádět pomalu, s klidem a doprovázet klidným hlasem s instrukcemi, co právě děláme. I když se může zdát, že Vás dítě nevnímá, opak je pravdou. Každý pohyb, zvednutí, otočení, který je slovně doprovázen, si tento pohyb dítě lépe fixuje a pamatuje. Každodenním opakováním už si pak dítě i dokáže spojit denní úkony/rituály s pohybem a slovním doprovodem.
 
 obr. 2 komunikace s batoletem tváří v tvář
 
Čím je miminko starší, jak roste, nechávejte při pohybech, otočkách, zvedání co největší aktivitu na dítěti, pomáhejte jen tak, jak je nezbytně nutné, ale stále dítěti říkejte, opakujte co a proč děláte. Které části těla se dotýkáte, co společně vidíte. Neustálým opakováním dochází k fixování a učení se, až danou dovednost dítě zvládne provést samo, stačí mu jen slovně říci a sami uvidíte. Velmi tím pomůžete dítěti správně se otáčet na bříško, naučíte ho např. na pohovce otáčet se nožičkama dolů, aby umělo samo slézt, zkorigujete tak např. nevhodný W sed, kdy díky slovnímu upozornění dítě nohy samo srovná atd. Čím více podnětů a stimulů při dané činnosti dítěti poskytneme, tím lépe se ji naučí a zafixuje.
 
 obr. 3 dítě poznává svět kolem sebe
 
Správně komunikovat a podporovat komunikaci s dítětem bychom měli, i když dítě samo ještě mluvit neumí. Na dítě bychom měli mluvit tváří v tvář, měli bychom přiměřeně gestikulovat, mluvit tak rychle, aby nás dokázalo dítě vnímat, neměli bychom na dítě šišlat a v neposlední řadě by dítě mělo také dostat prostor na to, vyjádřit se. Aby byla komunikace úspěšná, je důležité, abychom zapojili co nejvíce smyslů a pozitivních emocí. Náš komunikující protějšek, ať již partner nebo dítě, pak lépe reaguje a dítě spolupracuje. Hodnotná a bohatá komunikace partnerů pak dítě velice obohacuje, učí ho a připravuje do dalšího života.
 
Pokud dítě povyroste a rozmluví se, i komunikace se mění. Už nestačí jen popisovat určité předměty a činnosti, které děláme. Starší dítě již na nás reaguje, odpovídá nám, má otázky, je zvídavé. Dítě umí vyjádřit svůj pocit, touhu a názor.
 
Při komunikaci bychom měli dítě vnímat, dát mu prostor. Pomáháte mu tím k budování důvěry. Měli bychom být v úrovni dítěte nebo osoby, s kterou komunikujeme. Měli bychom mít svůj názor a dítě by mělo vědět, co znamená ano a ne. Komunikace by měla být jasná a dítěti srozumitelná.
 
Tým Spokonožky
(foto: fotoarchiv autorky)