Lezení

Lezení je jeden z nejdůležitějších mezníků psychomotorického vývoje dítěte. Při lezení dochází k propojení horní a dolní poloviny trupu, pravé a levé poloviny těla, dokonale se posiluje svalový korzet a dítě se připravuje na další fáze vývoje, vzpřimování, stání, obcházení a samostatnou chůzi. Na druhou stranu lezení je pro malé dítě náročné, musí mít posílené horní a dolní končetiny, střed těla z předchozího období, aby se v pozici udrželo a následně mohlo odlepit zkříženě horní a dolní končetinu a posunout se vpřed. Pokud však v předchozím vývoji došlo k nějaké odchylce, děti se při pohybu vpřed snaží najít nějakou únikovou cestu a mohou se pohybovat některým z náhradních mechanismů nebo lézt v nedokonalém vzoru.

obr. 1 + 2 lezení přes překážky

Aby se dítě mohlo rozlézt, potřebuje v předchozích obdobích správně naposilovat bříško a střed těla, k čemuž nejlépe dochází při otočkách na bříško a při hraní v poloze na boku. Horní končetiny trénuje v druhém vzpřímení, kdy se o ně dokáže opřít a nadzvednout horní polovinu trupu. Nákroky a pohyby dolních končetin trénuje v poloze na bříšku ve zkřížené opoře a pivotování. Všechny tyto pozice musí dítě zvládnout symetricky na obě strany těla. Pokud dojde k nějaké asymetrii nebo nedokonalému posílení tělíčka, je pro dítě náročné dostat se do pozice na čtyřech a rozlézt se.

obr. 3 + 4 lezoucí dítě - lezením dochází k posílení stabilizátorů páteře, páteř při lezení ideálně rotuje

Jako každou dovednost i lezení musí dítě trénovat a zdokonalovat. V začátcích lezení se dítě ještě jistí opřením o špičky chodidel. Má tak tedy šest bodů opory. Dvě ruce, dvě kolena a dvě špičky chodidel. Tomu říkáme nezralé lezení. Jak si je dítě v lezení jistější a doposiluje si své tělo, lezení bývá koordinovanější, rychlejší, plynulé, uvolňují se kotníky a dítě táhne nárty volně za sebou a špičky směřují mírně k sobě. Toto vše dítěti dovolí právě správné posílení bříška. Pokud má dítě bříško slabé, opírá se stále o prstíky chodidel, nožičky má doširoka jako žabička, vytáčí kotníky a chodila zevně. Toto vše mu však komplikuje další správný rozvoj. 

obr. 5 +6 trénování pozice na čtyřech, pérování, houpání, stabilizace v kleku, posilování horních končetin

Jestliže převažuje již u miminka postavení chodidla do pronace (vytočení kotníku zevně) a následně má batole problém s lezením a např. se plazí nebo leze v nedokonalém vzoru, postavení chodidla se již v tomto období fixuje a poté následně dítěti neumožňuje kvalitní zatížení chodidla při stoupání a obcházení a již v od tohoto útlého období dítě zatěžuje převážně vnitřní hranu chodidla. Poté k nám takové děti chodí s nožičkami do X a valgózními kotníky.

obr. 7 + 8 plazení dítěte se zatížením vnitřních hran chodidel a následná valgozita kotníků ve straším věku

Jak je vidět, problematika valgózních kotníků a oslabených bříšek je složitá a prapůvod může být již v miminkovském období.

Proto je dobré své miminko pozorovat a pokud se Vám něco nezdá, navštivte fyzioterapeuta.

Tým Spokonožky

(zdroj foto: archiv autorky)