BLACKFRIDAY je kódem na slevu 11% na celý náš sortiment. Slevové kódy se nesčítají, v košíku můžete tedy zadat vždy pouze JEDEN kód. Děkujeme za pochopení.

Vývoj miminka a chyby, kterých se nevědomky dopouštíme

Ještě než se miminko narodí, chystáme s předstihem výbavičku, kontrolujeme, zda nám nic nechybí, nechceme nic podcenit. Zkrátka chceme pro své miminko to nejlepší. Víme ale všichni, jak se k miminku chovat, abychom nezbrzdili jeho správný psychomotorický vývoj?

Porod je pro dítě velmi náročný a stresující. A na prostředí mimo tělo maminky si musí zvyknout. Vlivem porodu je podrážděná nervová soustava, dítě se často dostává do záklonu a nesprávnou manipulací se toto vše zhoršuje. Pokud dítěti není umožněno dostatečně se adaptovat a dojít k uvolnění napjatých svalů, již od narození si s sebou nese tento ne ideální stav k dalšímu vývoji. Ne každý rodič ví, jak s miminkem správně manipulovat, zvedat ho, nosit.

Pokud rodiče neprojdou některým z předporodních kurzů nebo kurzem o správné manipulaci s dítětem, většinou se setkáváme s nošením dítěte ve svislé pozici. Je pravdou, že se většina snaží držet hlavičku dítěte, aby někam nepřepadávala, ale i to je málo. Ve svislé pozici dochází k tlaku velké hlavy na páteř, která je zatím tvořená měkkými obratli. Nejsou zde, a ani nemohou být, dostatečně posílené svaly, které by páteř podpíraly. Dítě tak na tuto pozici reaguje záklonem, úklonem a rotací těla. S tímto nesprávným nošením je spojen i další nešvar a to je držení a podpírání hlavičky v oblasti krku. Oblast krční páteře je velmi bohatě inervována a častým drážděním této oblasti dochází opět k záklonům, k přetěžování krčních svalů a celé oblasti. I toto může např. ve starším věku souviset s častými bolestmi hlavy, blokádami atd. Správně by mělo být dítě nošeno v tzv. klubíčku, kdy je páteř zakulacena a není přetěžována. Pokud budeme dítě nosit v bočním klubíčku, je důležité střídat obě strany. Na odříhnutí je vhodná pozice tzv. tygříka, kdy leží dítě na bříšku na předloktí rodiče, dívá se dolů. Je zde však nutné zmínit, že ruka dospělého, na které dítě leží, by měla fixovat nožičky a sklápět pánev směrem dolů. Chybou je dávat svou ruku mezi nožičky dítěte, čímž dochází opět k prohnutí v oblasti bederní oblasti. Navíc pak mají rodiče tendenci dítě přetáčet, čímž se opět dostává páteř do nesprávného postavení.

obr. 1 TAKTO NE! - špatné držení dítěte ve svislé pozici, dochází ke zborcení páteře, levá horní končetina je v zapažení

obr. 2 držení v klubíčku s napřímenou a podepřenou páteří, horní končetiny před tělem

obr. 3 pozice tygříka, dítě leží na předloktí rodiče, pánev je sklápěna směrem dolů

obr. 4 pozice tygříka - TAKTO NE! tělo je rotováno a není podsazena pánev

Pokud již dítě nosíme a chceme ho položit, měli bychom se naučit pokládat ho na podložku nejdříve na bříško nebo alespoň na bok a poté ho pomalu otáčet na záda. Takto pokládané dítě má přehled o celé situaci, může si zrakem kontrolovat, jak daleko je nad podložkou. Pokud je miminko pokládáno rovnou na záda, většinou se opět neudrží dokonalé podepření páteře a dítě nemůže celou situaci kontrolovat. Celý proces pokládání i zvedání, ale i vše co s miminkem děláme, by mělo být dítěti komentováno. Při přetáčení i přicházení k dítěti bychom měli dodržovat střídání obou stran.

Jak děťátko roste a má větší zájem o okolí, začínáme ho stimulovat a nabízet mu hračky. Hračka by měla být nabízena pomalu, aby se s ní dítě mohlo seznámit. S chrastítky neděláme rychlé prudké pohyby, ale pomalu ho dítěti ukazujeme, komentujeme, co děláme. Vždy dítěti nabízíme hračku nad hrudníčkem, pokud leží na zádech, v úrovni bříška, pokud leží a boku, případně pokládáme hračku na podložku před dítě, pokud leží na bříšku. Vždy je nutné dodržet, aby dítě na hračku dobře vidělo a nemuselo se nikam vytáčet nebo zaklánět.

Děťátko nám opět povyrostlo a rodiče už vidí snahu dítěte pohybovat se vpřed. Ještě mu ale úplně nejde vyhoupnout se na kolínka a lézt. Chybou je začít lákat dítě, dostat se vpřed, případně dávat ruce za nohy, aby se mohlo dítě odrazit. V dnešní době, kde jsou všude hladké, rovné podlahy se tak dítě většinou rozplazí. Toto není úplně žádoucí. Plazící dítě se dostane, kam potřebuje, a nemá snahu se dostat na 4 a lézt. Pokud se navíc již v předchozím vývoji ne vše odehrálo, tak jak by mělo, plazení bývá asymetrické, dítě zatěžuje každou polovinu těla nebo končetiny jinak a dochází tak k nerovnoměrnému posilování svalů. V tomto období je vhodné pořídit kus obyčejného koberce, který dítěti neklouže tak jako hladká podlaha, a umožní mu lepší trénování pozice na 4.

V tomto období již také rodiče netrpělivě čekají, kdy si jejich dítě samostatně sedne. Zde je důležité zdůraznit, že sed je vrcholnou fází vývoje, protože je to pro dítě velice náročná pozice. Dítě většinou určitou dobu leze, staví se a obchází a až teprve po posílení svalů si sedne. Pro dítě není možné, aby se samo dostalo z lehu na zádech do sedu, tak jako to umí dospělý. Jak jsem již psala výše, dítě nejdříve leze a potom pokládá jeden bok k zemi a přes šikmý sed (kdy se přidržuje rukou o zem) se poté dostává až dosedu přímého. Proto nikdy dítě samostatně neposazujeme, nepodkládáme ho polštáři, nevozíme ho vsedě ve sportovním kočárku atd. Zase by zde docházelo k velkým tlakům na páteř a deformaci obratlů.

Podobně netrpěliví bývají rodiče i co se týče chůze. Jako děťátko samo pozná, kdy má dostatečně natrénováno a dokáže si samo sednout, tak také pozná, kdy se samo udrží ve stoji v prostoru a poté se následně rozejde. Neměli bychom si také plést obcházení nábytku s chůzí. Chůze znamená, že se dítě samo rozejde do prostoru ze své vlastní vůle. Vlastní chůze proto nastává až po dostatečně dlouhé době lezení (ideálně až 6 měsíců). Proto bychom neměli dětem nabízet naše ruce a vodit je. Častým argumentem je, že se to dítěti líbí. Rodiče si ale neuvědomují, že pokud není ruka dítěti nabídnuta a tato pozice ukázána, dítě by si ji samo nevymyslelo. Neprospíváte tak ani sobě (budou Vás bolet ohnutá záda) a ani dítěti (asymetricky mu vytahujete horní končetiny, nutíte ho k prohnutí v zádech). Nejhorší však je, že tímto voděním za ruku se může zbrzdit i samotný vývoj a dítě se tak rozchodí samo ještě později. To samé platí i o různých pomůckách, chodítkách, hopsátkách atd. Tyto rozhodně nekupujte!

S prvními krůčky, ať už se jedná o samotnou chůzi nebo jen obcházení, začínáme řešit boty. Kdy je dítěti dát? A není mu zima na nohy?

Pokud dítě samostatně nechodí, nemělo by být obouváno. Můžete pořídit lehké capáčky. Opravdové boty by mělo dítě dostat až zhruba po 4 až 6 měsících samostatné chůze. Noha by se měla nejprve vytrénovat, navnímat si různé povrchy, po kterých se pohybuje. Proto s obouváním opravdu nepospíchejte. Můžete pořídit případně boty ,,prewalkers,,. První boty poté vybírejte pečlivě a s rozmyslem. Bota by měla být lehká, s dostatečným nadměrkem, ohebná všemi směry.

Péče o miminko je velmi náročná, a ne vždy nám vše vyjde tak, jak bychom chtěli. Zkuste si ale uvědomit, kolikrát své dítě zvednete, položíte, přenesete. Pokud nám jednou, dvakrát něco uteče nevadí, ale pokud už je to většinu dne péče o miminko, měli bychom zpozornět. První rok vývoje je velmi důležitý, dítě toho musí zvládnout strašně moc a na těchto základech potom staví celý život. Nepospíchejte tedy na děti, užívejte si každou chvilku, obdivujte, co Vaše miminko už všechno zvládne a nechte ho správně naposilovat všechny důležité svaly. Předejdete tak potížím, které byste museli řešit ve starším věku.

 

Máte na nás jakýkoliv dotaz? Napište nám: fyzioporadna@spokonozka.cz

Tým Spokonožky :-)