Lupavý (skákavý) palec a prsty ruky (digitus saltans)

Cítili jste někdy při ohýbání a natahování prstů nepříjemný pocit? Cítili jste při pohybu odpor a poté došlo k přeskočení nebo bolestivému lupnutí v prstech? Nebo máte při výše zmíněných problémech i omezený rozsah pohybu prstů? V takovém případě se může jednat o syndrom lupavého (skákavého) palce nebo jiného prstu. Tato problematika je poměrně častá a můžete se setkat i s termíny tendovaginitis stenosans (stenozující tendovaginitida), trigger finger, digitus saltans. V dnešním článku si celou problematiku přiblížíme.

obr. 1 lidské ruce

Aby mohly ruce a prsty správně pracovat, ohýbat se a natahovat, musí být v pořádku systém svalů a jejich šlach. Svaly začínající v oblasti lokte probíhají přes předloktí a upínají se v oblasti ruky a prstů. Pro zajištění plynulého a bezbolestného pohybu šlachy ohýbačů kloužou v šlachových pochvách a jsou přidržovány vazivovými poutky, která brání jejich odstávání od kosti. Šlachová poutka udržují šlachy v dlani a prstech a brání tak napínání šlachy a prohybání se jako tětiva.

obr. 2 šlachová poutka

Postižení prstů nejčastěji vzniká na podkladě přetěžování a degenerativních změn šlachy, někdy bez zjevné příčiny. Častěji se vyskytuje u manuálně pracujících žen středního věku. Dále může být součástí systémového onemocnění (revmatoidní artritida, dna (dnavá artritida), cukrovka). Vyskytuje se také společně se syndromem karpálního tunelu nebo de Quervainovou nemocí. Vyskytnout se může i u malých dětí, i když poměrně vzácně. Dochází ke ztluštění šlachy nebo zúžení její pochvy, což brání hladkému klouzání. Jelikož mají ty nejmenší děti ručičky v pěst, projeví se až s postupným uvolňováním ruky a používáním prstů k úchopu.

Nejčastěji bývá postižen I. a IV. prst ruky (palec a prsteník). Obtíže vznikají v oblasti A1 poutka nad základním kloubem prstu, i když je někdy pacientem popisováno v oblasti středního kloubu prstu. Prst se může zablokovat v ohnutí a lze narovnat jen pasivně za bolestivého lupnutí. Méně často je zablokován prst v natažení a ohnutí je buď nemožné nebo při něm opět dochází k bolestivému lupnutí. Poté je opět zablokován v ohnutí. Na postiženém prstu pak můžeme vidět a hmatat zhrubělou strukturu na šlaše. Dotažení do maximálního rozsahu v prstech je bolestivé.

obr. 3 klenba ruky

Léčba může být konzervativní a operační.

Léčba akutních obtíží je lokální injekční aplikace kortikosteroidu a následné znehybnění. Z fyzioterapeutických technik se provádí techniky měkkých tkání a mobilizace kloubů, jemné tlakové masáže postižených šlach. Ošetřují se svaly předloktí a trigger pointy (stažená svalová vlákna) v nich. Je nutné pohlížet na horní končetinu jako celek, fyzioterapeuté řeší i zapojení celé horní končetiny do pohybových stereotypů, je důležité zajistit stabilitu ramenního pletence. Můžeme využívat podpůrnou fyzikální terapii, ultrazvuk, laser nebo rázovou vlnu. Některé fyzikální metody mohou sloužit jako doplněk terapie, jejich efekt je však individuální. Oblast se dá ošetřit i kinesiotejpem. V rámci ergoterapie se nacvičuje správný úchop a ergonomie práce.

obr. 4+5 mobilizace kloubů prstů a ruky

V případě chronických obtíží se po opětovné zátěži bolesti objevují znovu. Je zde tak indikováno operační řešení, přetětí A1 poutka. Po operaci je důležité polohování končetiny, šetrné cvičení prstů. Pečuje se o jizvu, mobilizují se klouby. Cílem je minimalizovat otok a zabránit vzniku srůstů. Je důležité si však uvědomit, že bez změny režimu a odstranění příčiny se mohou problémy opakovat. Návrat do běžného režimu bývá v řádu několika týdnů podle charakteru práce. Je však nutná změna stereotypů a zabránit opětovnému přetěžování.

U malých dětí se nejčastěji jedná o vývojovou formu postižení palce (trigger thumb), která má odlišný mechanismus než u dospělých a v některých případech se může spontánně upravit do 3.–4. roku věku.