PLOCHÁ NOHA

Lidská noha je velmi zajímavá struktura. Je tvořena velkým množstvím pevných i měkkých částí. Skládá se z 26 kostí, které artikulují v 33 kloubech a spojuje je 107 vazů/ligament. Funkci nohy ovlivňují nejen krátké svaly nohy, ale i svaly bérce, které se na noze upínají a mají vliv na stav nožní klenby. V podvědomí každého z nás je tvarování a naklenutí nožních kleneb. Aby noha dobře fungovala potřebuje však pracovat jako tlumič i jako páka.

Lidská noha má několik funkcí. Noha má funkci opěrnou, nese hmotnost celého těla, zajišťuje kontakt s terénem, umožňuje přesun, ti šikovnější z nás umí nohama i dobře manipulovat s předměty. Aby noha mohla všechny funkce splňovat, musí být stabilní, dobře tlumit, ale i se dokázat zpevnit, aby se mohla dobře odrazit a posunula celé tělo vpřed. Při tlumení a odrazu noha provádí dva různorodé pohyby. Při tlumení se potahuje (prodlužuje), při odrazu se noha stává pevnou a tuhou a zkracuje se. Noha jako tlumič absorbuje velkou zátěž, při odrazu pak váhu přenáší vpřed.

Zajištění stability tělesa je dáno podepřením minimálně ve třech opěrných bodech s těžištěm mezi těmito body. U nohy se tak mluví o 3bodové opoře. V poslední době však převládá názor, že noha se opírá o 4body (4bodová opora). Patní kost je totiž významná struktura a noha se opírá o její laterální (zevní) i mediální (vnitřní) hrbolek.

Klenby pomáhají chránit měkké tkáně chodidla, brání kompresi svalů, cév a nervů v chodidle a podporují pružnost nohy, a tím umožňují měkký a pružný nášlap. Celý systém nožních kleneb je udržován vzájemným poměrem mediálního (vnitřního) a laterálního (zevního) sloupce kostí nohy, napětím svalů a vazů nohy a bérce.

Klenba lidské nohy je vystavěna na principu klínového oblouku, který nese sám sebe. Jednotlivé kosti jsou na sebe ideálně klínovitě poskládány, do klenáku (nejvýše položené kosti) působí síly z oblouků a klenák pak silou působí zpět.

Podélná klenba nožní je tvořena dvěma paprsky a jejím vrcholem je talus (kost hlezenní).

• Mediální paprsek je vyšší a tvoří ho spojení kosti hlezenní, os naviculare, ossa cunneiformia a tří artikulujících metatarsů.
• Laterální paprsek je nižší a je složen z patní kosti, os cuboideum a dvou laterálních metatarsů. Oba paprsky podélné klenby začínají blízko sebe a vějířovitě se rozbíhají.

Příčná klenba nožní má počátek v oblasti tarzálních kostí a dále pokračuje až do předonoží. Je tedy vidět, že příčná klenba není jen jedna, ale mohli bychom v průběhu nohy poskládat jednu příčnou klenbu za druhou. Nejvýše je vyklenuta v oblasti os cuneiforme intermedium. Klenby nohy způsobují na otisku chodidla zřetelné mediální vyklenutí.

Nožní klenba je udržována vazy a svaly. Dále je určena celkovým tvarem kostry nohy a architektonikou jednotlivých kostí.

Na pohybech se účastní velké množství svalů, které rozdělujeme na dlouhé a krátké. Dlouhé svaly začínají na bérci a upínají se do oblasti chodidla, krátké (vlastní svaly nohy) svaly začínají i končí v oblasti chodidla.

Pokud dojde k oslabení svalů a uvolnění vazů v chodidle a zborcení klenby, mluvíme o tzv. ploché noze. Může docházet k zborcení podélné i příčné klenby – podélné či příčně plochonoží a pak následují i deformace prstů nohy. Rozlišujeme tři stupně plochonoží. Mezi hlavní příčiny vedoucí ke vzniku ploché nohy je přetěžování oblasti chodidla, dědičnost a hypermobilita. Poruchy a deformity nohy se pak mohou manifestovat i tím, že snižují již nakleněnou klenbu. Dochází pak k neideálnímu tahu a práci pilířů, klenba není správně podporována.

Dále se může podílet obezita, nevhodná obuv a chudá stimulace chodidla. Nožní klenba se může měnit i u žen během těhotenství. Pokud je porucha statiky dlouhodobější, mohou vznikat další deformity chodidla a prstů (patní ostruha, hallux valgus, kladívkovité prsty). Jelikož je však lidské tělo propojené v jeden celek, mohou se problémy řetězit i do vzdálenějších etáží (např. do krční páteře).

U dospělých se častěji setkáváme s problémy příčné klenby, klasický obraz ploché nohy vidíme málokdy, spíše se jedná o snížení podélné klenby s přidruženou další patologií. U děti je často plochá noha zaměňována za planovalgozitu či hyperpronační syndrom.

Je však důležité zmínit, že pokud je stav nohy ovlivnitelný aktivitou svalů nohy samotné, správným nastavením dolní končetiny nebo aktivací svalů trupu, mluvíme o tzv. funkčně ploché noze. Správným zacentrováním celé dolní končetiny začíná noha správně pracovat a klenba se objevuje. Musíme poté rozlišovat jak se noha chová ve statice – při stoji a v dynamice – běh, chůze, podřep. Ve statickém zatížení se jeví stav horší než při pohybu. Často se tak stává, že ortoped doporučí vložky. Je-li však doporučena ortopedická vložka, zaniká důvod k vytvoření klenby, protože je funkce nohy nahrazena vnější pomůckou. Z pohledu fyzioterapeuta a jeho vyšetření je však taková noha funkční a zdravá.

Co tedy dělat pokud se již problém vyskytl?

Chůze po ortopedických podlahách

Dítě by mělo mít dostatek volnosti k pohybu a to už v jakémkoliv věku. Přirozený vývoj by neměl být urychlován. Doma i v přírodě (pokud je to možné) bychom měli děti nechat chodit naboso. Je důležité, aby měly nohy dostatek podnětů k vnímání. Dochází tím ke stimulaci propriocepce z chodidel. Nohy by měly umět vnímat různé povrchy a jejich kvalitu (tvrdé, měkké, chladné, teplé, mokré, suché…), je dobré nechat zažít nohy i určitý stupeň diskomfortu. Doma můžete ke stimulaci nohou využít všechny různé ortopedické podlahy, stimulační a balanční podložky a pomůcky . Nemělo by docházet k příliš brzké sportovní specializaci, ale nechat dítě rozvíjet komplexně.

Pokud je již doporučeno cvičení, mělo by zahrnovat nejen samotnou oblast nohy. Je důležité zkontrolovat a při cvičení korigovat správné postavení celé dolní končetiny, na ní navazující oblast pánve a trupu. Proto je vhodné zařazovat cviky vycházející z pozic vývojové kineziologie (cvičí se v pozicích dle vývoje miminka, kterými prochází od narození až po vertikalizaci). Nemělo by však docházet jen ke cvičení pouze ohybačů prstů, které krčí prsty, a samotnou klenbu netvoří. Pokud se stane, že děti nechtějí při cílených cvicích spolupracovat, je důležité je zaujmout a cvičení zapojovat do dětské hry.

Vhodné cviky

 Trhání jablíček: 

Výchozí pozice: Nachystejte si několik balónků (kostiček atp.) a sadu ortopedických podlah. Vyzvěte dítě, aby se snažilo dosáhnout na balónek / utrhnout si jablíčko.

Pohyb: Dítě by mělo zvedat obě horní končetiny a dostat se na špičky.

Brouček - rolování balónu

Výchozí pozice: Dítě si lehne na záda, nachystejte si gymball.

Pohyb: Pomozte dítěti srovnat pozici těla. Páteř je v kontaktu s podložkou, dítě zvedne horní a dolní končetiny. Podejte dítěti balón, dítě ručkuje po míči jako brouček, který se překulil na záda.

Procvičení příčné klenby

Výchozí pozice: Nachystejte si balanční kameny Inside, 3D podlahu typu ježek či masážního ježka a postavte se nebo posaďte. Položte přední část vašeho chodidla přes pomůcku.

Pohyb: Lehkým tlakem chodidla do kamene tvarujeme příčnou klenbu, pozor nezatínejte prsty. Po chvíli tlak uvolněte a nechte uvolněné chodidlo kopírovat tvar kamene.