Jak už od nás víte – a mohli jste si o tom přečíst v několika článcích i příspěvcích – hra je pro rozvoj dítěte naprosto zásadní.
Napadlo vás ale někdy, jakým způsobem si děti vlastně hrají?
Jak se dětská hra vyvíjí?
A hrají si všechny děti stejně?
Pojďme se na to podívat trochu blíž.
Jak se hra vyvíjí?
Pokud sledujeme vývoj hry z pohledu sociálního zapojení dítěte, vidíme jasnou posloupnost.
Nejprve si dítě hraje samo – mluvíme o samostatné (solitérní) hře.
Později si děti hrají vedle sebe – to je tzv. paralelní hra.
A teprve následně se hra stává sdružující a kooperativní, tedy společnou.
Je důležité si uvědomit, že až do předškolního věku převládá spíše samostatná forma hry. Děti manipulují s hračkami, zkoumají je, pozorují ostatní, ale aktivní spolupráce přichází až později.
Každé období má své vývojové zákonitosti – a každé je důležité.
Hra v novorozeneckém období
Ačkoliv je dnes trh zaplaven hračkami už pro ty nejmenší, novorozenecké období není o hře v pravém slova smyslu.
Dítě se především adaptuje na nové prostředí a seznamuje se se světem kolem sebe.
Největším „hračkou“ je v tomto období kontakt:
-
jemné hlazení ručiček a nožiček,
-
mluvení na dítě,
-
popisování toho, co se kolem něj děje,
-
hlas rodiče,
-
blízkost a bezpečí.
To vše tvoří základ budoucí hry i vztahů.
Hra v kojeneckém období (cca do 1 roku)
Toto období je z hlediska vývoje mimořádné.
Tolika nových pohybových dovedností, které dítě zvládne během prvního roku života – od ležícího novorozence až k pohybujícímu se batoleti – už nikdy v takové intenzitě nedosáhne.
S rozvojem motoriky se rozvíjí i hra.
Objevuje se:
-
sociální hra – první úsměv, oční kontakt, reakce na blízké osoby
-
senzomotorická hra – dítě zkoumá svět smysly
-
manipulační a explorační hra – uchopování, otáčení, zkoušení
-
lokomoční hra – s rozvojem lezení a pohybu (kolem 6.–7. měsíce)
Kolem 8.–9. měsíce dítě začíná chápat stálost předmětu (že věci existují, i když je nevidí). V tomto období miluje schovávání a objevování – klasické „kuk!“ hry.
Postupně se rozvíjí i napodobivá hra a kolem prvního roku můžeme pozorovat první náznaky hry konstruktivní – například skládání kostek na sebe.
Hra v batolecím období
Batolecí období je obdobím pohybu.
Děti jsou doslova v „lokomoční posedlosti“. Kolem 18. měsíce je běhání jednou z nejoblíbenějších aktivit.
S rozvojem rozumových schopností děti:
-
napodobují dospělé,
-
zkouší nové činnosti,
-
pomáhají,
-
hrají si „na něco“.
Rozvíjí se symbolická hra – hra „jako že“.
Hračky dostávají lidské vlastnosti, dítě si vytváří vlastní malé scénáře.
Z hlediska sociálního však stále převládá paralelní hra – děti si hrají vedle sebe, ale každé samo za sebe.
A to je zcela v pořádku.
Hra předškoláků
Teprve v předškolním věku začíná být výraznější vliv vrstevníků.
Děti:
-
více vnímají ostatní,
-
začínají spolupracovat,
-
učí se řešit konflikty,
-
uzavírají kompromisy,
-
učí se respektovat pravidla.
Do her vstupují jednoduchá pravidla, rozdělování rolí a postupně i první soupeření.
Hra se stává sdružující a kooperativní.
V tomto období rozvíjíme:
-
symbolickou hru,
-
slovní hry,
-
konstruktivní hry,
-
pohybové hry,
-
sociální hry.
A co je nejdůležitější?
Každé dítě si hraje jinak.
Každé dítě má své tempo.
A každé období má svůj význam.
Hra není „jen zábava“.
Je to přirozený nástroj vývoje – motorického, sociálního, emočního i kognitivního.
Proto dětem dopřejme:
-
prostor,
-
čas,
-
bezpečí,
-
a méně řízení.
Protože právě ve hře vzniká zdravý základ pro celý život.
Vaše Spokonožka


