Pasení koníků - potřebujeme pomůcky nebo se dítě naučí samo?

Žijeme v době, kdy je trh s potřebami pro miminka doslova přesycen. Výrobci neustále přicházejí s novými „nezbytnými“ vychytávkami. Ze všech stran na nás útočí produkty, bez kterých se prý správný vývoj dítěte neobejde.

Jednou z novějších kategorií jsou pomůcky určené pro trénink polohy na bříšku – tedy pro tzv. pasení koníků. Mají dětem zpříjemnit čas na bříšku a usnadnit první vzpřímení.

Otázka ale zní:
Opravdu je dítě potřebuje?

obr.1 4měsíční dítě v poloze na bříšku

Proč je pasení koníků důležité?

První vzpřímení je jeden ze zásadních milníků psychomotorického vývoje. Bez něj nenavazují další dovednosti – přetáčení, lezení, sed, stoj.

Rodiče se na tuto fázi těší, sledují ji, pediatr ji kontroluje v poradně. Je to moment, kdy dítě začne aktivně pracovat proti gravitaci.

Jenže ne každé dítě je na bříšku spokojené.

„Na bříšku se mu nelíbí“

Některé děti v této pozici dlouho nevydrží, pláčou nebo se rychle unaví.

Důvodů může být více:

  • náročnost samotné polohy,

  • únava,

  • reflux,

  • bolení bříška,

  • nestabilita,

  • vyšší svalové napětí.

Pokud je dítě výrazně nespokojené, neměli bychom ho v pozici nechávat násilně. Trénink musí být postupný.

Důležité je:

  • kvalitní poloha na zádech,

  • práce v poloze na boku,

  • postupné přetáčení,

  • krátké, ale časté intervaly na bříšku.

Každé dítě má své tempo.

obr.2+3 pozici na bříšku je třeba trénovat

Jak vypadá správná poloha na bříšku?

Pokud je poloha zvládnutá správně, dítě:

  • leží stabilně a symetricky,

  • opírá se o sponu stydkou,

  • má lokty před rameny,

  • opírá se o předloktí,

  • má aktivní bříško,

  • nadzvednutý hrudník,

  • páteř napřímenou,

  • hlavu v prodloužení trupu.

Hlava se pohybuje samostatně, bez „strhávání“ trupu. Ruce jsou otevřené, připravené k opoře. Pokud je pozice ještě náročná, objevují se zaťaté pěstičky.

obr.4 hračka lama určená pro trénování pozice na bříšku

Pomůcky pod hrudník – opravdu pomáhají?

V poslední době se objevují hračky ve tvaru válečku nebo polštářku, které mají dítě podpírat v oblasti hrudníku. Dítě je přes ně položeno, aby bylo „usnadněno“ vzpřímení.

Na první pohled to může působit jako pomoc.

Z pohledu vývoje však vzniká problém:

  • dítě se nemůže správně opřít o horní končetiny,

  • často dochází k prohnutí v bederní oblasti,

  • vypíná se bříško,

  • chybí aktivní stabilizace trupu.

Pozice je vytvořena pasivně, nikoliv vlastní aktivitou dítěte.

Ano, hračky bývají doplněny zrcátky, chrastítky či kousátky, aby dítě zaujaly. Ale samotnou kvalitu vzpřímení nezlepší.

obr.5+6 z pohledu psychomotorického vývoje není hračka příliš vhodná

Potřebujeme je tedy?

Z hlediska správného psychomotorického vývoje dítě žádné podpůrné válečky nepotřebuje.

První vzpřímení je řízeno centrálním nervovým systémem. Pokud dítěti dáme čas, prostor a možnost přirozeného pohybu, naučí se tuto dovednost samo.

Pokud už takovou pomůcku doma máte, může posloužit jako hračka – ale ne jako nástroj pro trénink správné polohy.

Méně pomůcek, více prostoru

Dítě nepotřebuje složité podpěry. Potřebuje:

  • rovnou podložku,

  • bezpečný prostor,

  • klid,

  • trpělivost rodiče.

A hlavně čas.

Pasení koníků není výkon, který musíme urychlit. Je to přirozený krok na cestě vývoje.

Vaše Spokonožka

(zdroj foto: archiv autorky)