O spánku jsme už psali. Stejně tak o výbavě pro miminko, kam patří například kočárek. Neméně důležitou součástí příprav před narozením je ale i postýlka.
Jak ji vybrat a vybavit?
Je nutné, aby dítě spalo ve své postýlce?
A co spaní s rodiči nebo oblíbená hnízdečka?
Pojďme si to rozebrat.
obr. 1 spící dítě
Spánek jako základ vývoje
Spánek je pro malé děti klíčový. Podporuje:
-
dozrávání nervové soustavy,
-
sekreci růstového hormonu,
-
imunitní systém,
-
regeneraci celého těla.
Novorozenec prospí až 18–20 hodin denně. Postupně si osvojuje denní rytmus a začíná rozlišovat den a noc.
A právě prostředí, kde dítě spí, může tento rytmus podpořit.
Vlastní postýlka – bezpečný a jasný prostor
Ukládání dítěte do vlastní postýlky pomáhá vytvářet spánkový režim. Dítě si postupně spojuje konkrétní místo s odpočinkem.
Na co myslet při výběru postýlky:
-
možnost polohování roštu (vyšší poloha pro novorozence, nižší pro pohyblivější dítě),
-
pevná konstrukce,
-
kvalitní matrace.
Jaká matrace je vhodná?
-
rovná,
-
spíše tvrdší,
-
prodyšná,
-
bez paměťové pěny.
Paměťová pěna není pro malé děti vhodná – neposkytuje dostatečně pevnou oporu páteři. Lepší volbou jsou matrace z PUR pěny nebo jiné certifikované dětské materiály.
Praktické jsou oboustranné matrace – jedna strana pro miminko, druhá pro větší dítě (výrobce uvádí doporučenou váhu pro otočení). Potah by měl být snímatelný a pratelný.
Umístění postýlky
Ideální je, když je postýlka přístupná z více stran, aby dítě nebylo dlouhodobě stimulováno pouze z jednoho směru.
K dítěti přicházíme ideálně od nožiček – nemusí se tak zaklánět a vyhledávat zdroj zvuku za hlavou.
obr. 2 děti dokáží spát v různých pozicích
Zavinovačka a hnízdečko – ano, ale s mírou
V prvních týdnech po narození může dítěti pomoci zavinovačka. Usnadňuje adaptaci na nové prostředí a pomáhá uvolnit svaly, které jsou po porodu často stažené.
Zavinujeme ale:
-
s rozmyslem,
-
na nezbytně nutnou dobu,
-
zhruba do 6 týdnů věku.
Dlouhodobé zavinování může omezovat pohyb a brzdit vývoj.
Alternativou je hnízdečko nebo vytvoření ohraničeného prostoru například z kojícího polštáře. Cílem je pocit bezpečí, nikoli fixace pohybu.
V postýlce méně znamená více
Malé dítě nepotřebuje:
-
velké polštáře,
-
množství plyšáků,
-
dekorace.
Z bezpečnostních důvodů by měla být postýlka co nejjednodušší. U nejmenších dětí lze využít monitor dechu.
obr. 3+4 malé dítě na pevné podložce a v péřové zavinovačce
Spaní s rodiči – je to problém?
Mnoho rodičů si bere dítě do své postele – kvůli kojení, náročnému období nebo potřebě blízkosti.
Je důležité vědět:
-
matrace dospělých má jiné parametry než dětská,
-
váha dospělého vytváří proležení a sklon,
-
dítě nemá vždy rovnou oporu.
Pokud dítě spí s rodiči, je vhodné:
-
vyhradit mu vlastní prostor (např. hnízdečko),
-
minimalizovat polštáře a těžké peřiny,
-
dbát na bezpečnost.
Rozumným kompromisem může být postýlka přiražená k posteli rodičů s otevřenou stranou. Dítě má svůj pevný prostor, ale zároveň je rodičům nablízku.
obr. 5 dítě v posteli rodičů
Cestovní postýlka – jen dočasně
Cestovní postýlky jsou praktické na dovolenou, ale nejsou vhodné pro dlouhodobé každodenní spaní.
-
Nemají pevnou základnu.
-
Matrace bývá tenká a měkká.
-
Konstrukce se může pohybovat.
Pro vývoj páteře dítě potřebuje stabilní a pevnou oporu.
obr. 6 cestovní postýlka
Co je nejdůležitější?
Ať už zvolíte vlastní postýlku nebo občasné spaní s rodiči, důležité je:
-
bezpečí,
-
pevná opora,
-
jednoduché prostředí,
-
klidná atmosféra.
Každá rodina si hledá svou cestu. Důležité je znát souvislosti a rozhodovat se vědomě.
Vaše Spokonožka
(zdroj foto: archiv autorky)