Všichni jistě známe dětské hříčky: Jak jsi veliký, Paci Paci, Vařila myšička kašičku, Hlava ramena kolena palce a další. My dospělí si můžeme po xtém opakování připadat jako blázni, ale děti to neustále baví. Nejen, že u nich zažijí spoustu zábavy, ale má to pro ně i přesah, co se týká vývoje. Přemýšleli jste někdy jaký? Pojďme se podívat na to, že tyhle klasické říkanky nejsou jen obyčejné básničky.
obr.1 hraní je pro děti zábava a učení zároveň
Ukaž jak jsi veliký je snad první hříčka, kterou každý rodič s děťátkem trénuje, aniž by ho napadlo, že ho vlastně připravuje na jednu z důležitých fází vývoje. Není to jen dovednost, kterou se chceme pochlubit příbuzným a kamarádům. Zvedání rukou je pro děti velice důležité, jelikož jim následně umožní opření se, nákrok a vertikalizaci směrem vzhůru do stoje. Důležité je, aby umělo dítě zvednout horní končetiny do 90° v ramenních kloubech. Pokud toto dítě zvládne, je jisté, že se bude moci o své ruce opřít a dostat se do stoje. Trénovat zvedání ruček lze již od útlého věku nabízením hračky. Pokud je již dítě větší, můžete ho lákat a zároveň trochu škádlit utíkáním nabízené hračky. Hra však vždy končí úspěchem a úspěšným ulovením nabízeného předmětu.
.jpg)
obr.2 Jak jsi veliký?
Další klasikou je říkanka paci paci. Pokud přidáte k pohybům rukou i říkanku, naučíte dítě vnímat i rytmus a ovládat ruce.
obr.3 batole a práce rukou
Je dobře možné, že paci paci se naučí dítě velmi rychle jako reakci na úspěšně zvládnutý úkol. Podaří se postavit kostky na sebe, vložit kostku do otvoru, nasadit kroužek na tyčku a další. Všechny tyto úkony jsou pro dítě velice prospěšné. Nejen že trénuje trpělivost a cíleně ruce a jemnou motoriku, ale zároveň musí zapojit mysl a vlastně celé tělo. Stavění kostek je souhra mnoha pohybů. Pokud se dítě rozhodne stavět věž z kostek, nejprve si musí pro kostku dojít, sebrat ji, přemístit na dané místo. Teprve na konci je cílená a jemná práce rukou a soustředění.
obr.4+5 stavění kostek
Vařila myška kašičku, Hlava ramena a další pomáhají dětem s orientací na vlastním těle. Nenásilně a hravě se naučí části lidského těla, opakováním básniček také rozšiřujete slovní zásobu.
Někteří rodiče mají obavy, že si s dětmi neumí hrát. Jak vidíte, i obyčejné hrání a opakování říkanek je pro děti neobyčejné, zábavné a nejen motoricky prospěšné.
Tým Spokonožky
(zdroj foto: fotoarchiv autorky)