Objevil se u vašeho dítěte problém s pohybovým aparátem nebo odchylka v psychomotorickém vývoji? Po vyšetření jste dostali doporučení na domácí cvičení? Nebo jste slyšeli, že s malými dětmi cíleně cvičit nelze, protože nespolupracují?
A co starší děti, kterým může cvičení připadat jako zbytečná povinnost?
Pojďme se podívat na to, jak děti různých věkových kategorií zaujmout. Protože my přece nejdeme cvičit. My si jdeme hrát.
Každý věk má svá specifika
U malých dětí často stačí drobná úprava prostředí, změna podnětů nebo jednoduché vedení a výsledek se může dostavit velmi rychle. Nemůžeme však očekávat dlouhé vysvětlování ani složité pokyny. Pracujeme s krátkou pozorností a jednoduchými principy.
U starších dětí si už můžeme dovolit náročnější pozice i cílenější práci. Počítejme ale s tím, že problém většinou trvá déle, a proto bude i terapie vyžadovat více času.
Základní pravidlo však platí vždy:
Dítě do cvičení nenutíme.
Navrhneme hru. Se staršími můžeme trénovat konkrétní dovednost – a „cvičení“ do ní nenápadně schovat.
Cvičení jako součást běžného dne
I při fyzioterapeutickém vyšetření sledujeme, jak si dítě hraje, jak se pohybuje a jaké pohybové vzory převažují.
Instrukce z terapie zkuste zapojit do každodenních situací. U větších dětí můžete vytvořit pravidelný rituál – krátký, ale pravidelný.
 |
 |
Hry na zvířátka
Děti si snadno představí zvíře a dokážou napodobit jeho pohyb. Dobře si zvíře představí, umí napodobit jejich zvuk i pohyb. Pro inspiraci cvik medvěd, brouček, rak, holubička/čáp.
MEDVĚD - z pozice v kleku odlepíme kolena od podlahy. Kolena směřují vpřed (nevtáčí se dovnitř), páteř je napřímená, hlava směřuje dolů.
BROUČEK - vleže na zádech zvedneme ruce a nohy. Dítě může objímat overball nebo balón.
RAK - sedneme si, pokrčíme dolní končetiny, chodidla jsou na podlaze. Opřeme ruce a zvedneme pánev vzhůru.
HOLUBIČKA/ČÁP - stoj na jedné noze. Pomůžeme s nastavením pánve a dolní končetiny. Můžeme přenést váhu lehce vpřed.
|
|
|
GARÁŽ PRO AUTA
Aktivace chodidla hravou formou.
Dítě stojí, chodidla směřují vpřed.
V oblasti vnitřní hrany chodidla „jedeme autíčkem do garáže“.
Úkolem je aktivovat svaly klenby a naklenout nohu.
 |
 |
VÝLET NA KOPEČEK
Využijeme balanční podložku nebo ortopedickou podlahu.
Vystoupíme nahoru, srovnáme chodidla vpřed a snažíme se kopírovat tvar podložky.
 |
 |
SVĚTÝLKO NAD RYBNÍČKEM
V sedu pokrčíme nohy a spojíme chodidla – vznikne „rybníček“.
Cílem je napřímit trup tak, aby „světýlko“ (hrudník) zůstalo nad hladinou.
 |
LASEROVÉ PAPRSKY
Použijeme gumu (Thera-band) nad kolena.
Dítě drží správnou osu dolních končetin proti tahu gumy.
Kolena jsou „lasery“, které svítí rovně dopředu.
 |
KOUZELNÝ KLOBOUK
Dítě sedí nebo stojí.
Napřímí trup a „drží klobouk“, aby neuletěl.
Lze cvičit na zemi, židli, míči nebo overballu.
 |
 |
MOJE NOHY UMÍ ČÍST
Dítě leží na zádech, zavře oči.
Rodič přikládá různé předměty na plosky nohou.
Úkolem je rozpoznat, co to je.
Poté si role vyměníte.
 |
Cvičení s dětmi nemusí být boj ani povinnost.
Čím menší dítě, tím více hry.
Čím starší dítě, tím více zapojení do „tajného tréninku“.
Krátké, pravidelné a hravé vstupy jsou účinnější než dlouhé nucené lekce.
A hlavně – pohyb má být radost.
Vaše Spokonožka